https://www.kurzyproradost.cz/kurz/rucni-barveni-prize-380?pid=833732

Když teče krev

Cukrárna, vinárna, kavárna… bylo jen otázkou času, kdy vznikne ALPAKÁRNA. Stalo se.

Pletení se stalo mým životním stylem. Barvy mým posláním. Příroda mou matkou. A najednou se to krásně spojilo dohromady. 

Pletu hlavně čepice, nákrčníky, plédy, piplám se s ručně plstěnými brožemi a solitérními náhrdelníky.

Víte, kdy poznám, že je nejvyšší čas s pletením nebo plstěním přestat? Rozhodně to není pohled na hodiny. Řídím se vlastními, vnitřními hodinami. Tím impulsem je, když mi sklouzne oko z jehlice a nebo, nedej bože, se při plstění píchnu do prstu. Ano, i při takhle báječné tvorbě občas teče krev. 

Určitě znáte ten pocit, kdy vás něco neodolatelně baví. Říkáte si, že byste se měli věnovat i něčemu jinému. Mám to taky tak. Smlouvám sama se sebou a slibuji si: až dopletu tuhle řadu, jdu spát. Jé, teď to dělá tak pěkný barevný přechod, zkusím ještě jednu řadu a uvidíme... A centimetry hřejivého, hebkého plédu přibývají. Je to piplačka, ale očko po očku, ale odolejte tomu, když je to tak příjemné na omak!

Občas potřebuji odložit jehlice, ale čím zaměstnat ruce? A tak jsem se pustila do tvorby autorských náhrdelníků a plstěných broží.

 Kouzlo plstěných šperků spočívá v jejich jednoduchosti, střízlivosti, barevnosti a jedinečnosti. Ke slovu se opět dostává přírodní materiál, a to ovčí rouno. Jemné, hebké, v neodolatelných barvách, které se dají bezvadně kombinovat.

A brože? Každá je jiná. Všechny mají společné to, že vznikaly spontánně, s radostí, bez zábran, s přihlédnutím k tomu, aby potěšily a projasnily i ten nejvšednější den.